Blog, jak už název napovídá, je o všem možném, co mě napadá.
Co vás zajímá? Spíš, co zajímá mě
V blogu uvádím úvahy na to, co mě napadne. Připomínky můžete posílat přes kontakty.
Proč nepíšu rovnou na Facebook nebo Twitter
Obě platformy Facebook i Twitter tu jsou především proto, aby nás zaplavily svými reklamami. Mám tam účty … ale nepište mi přes něj, těch reklam je tam tolik, že přes ně smysluplný obsah zcela mizí. A LinkedIn na tom není o nic lépe. Ten ve vás alespoň budí dojem, že to děláte pro svou profesní kariéru. To je asi i trochu pravda, pokud chcete, aby vás hlavolovci (headhunteři) lovili. No, jako ryby. Jste ryba?
Kdyby se vám stýskalo po reklamách, tak vězte, že tu jsou také. Všichni se musíme uživit, tak se nezlobte, že se moje úvahy točí kolem toho, co dělám a co by mě tedy mělo i živit. A tak o tom píšu ale současně chci, abyste věděli, že vám taky mohu pomoct, nejenom vás zaujmout blogem.
Chtěli byste svůj blog?
Chcete svůj blog a taky nemusíte, aby všechny vaše příspěvky mizely pod nánosem reklam. Tak vás zvu k naší platformě AyMINE. Když si zřídíte účet můžete si vytvořit vlastní blog a o každém příspěvku informovat ostatní, kdo o to stojí. AyMINE nežije z reklam, takže vás jimi nezahltí. Má to ale samozřejmě nevýhodu, protože ho reklamy nezaplatí. Takže je to něco za něco:
- Vlastí blog je fajn
- Nežít mezi reklamami je taky fajn
- Když mám vlastní blog, tak mi nikdo nedělá cenzuru
- Když nikdo nedělá cenzuru, tak si za svůj obsah odpovídám a nemohu vystupovat anonymně
- Když nechci, aby mé příspěvky na internetu živily socky = sociální sítě, musím si ho uživit sám.
- Když chci, aby to někoho bavilo, nesmím být ukecaný, jako Nadrchal (tohle pořekadlo neznáte?).
Tohle mě nezajímá
Chápu, jak jsem psal v úvodu; nicméně: skutečné příspěvky mají odkazy vlevo. Tady to byla jen zkouška trpělivosti.