Evropská komise rozjela iniciativu digitální suverenity. Vznikla k tomu více než 100 stránková analýza a web i s řadou alternativních odkazů. Vše krásně zpracované, ale troufám si tvrdit, že přidaná hodnota materiálů je téměř nulová. Sepsané poznatky by vám manažer jakékoli evropské IT firmy vysypal z rukávu okamžitě. Bez ilustrací, ale se steskem, jaká Evropa je. Jenom by nenakreslil nahoru větrníky.
Vedle akce Evropské unie ní je na internetu i poměrně diskutovaný soukromý projekt Eurostack, který se tváří, že má za hlavní cíl suverenitu také. Podobným tématem se zabývají i další weby a brzy jich jistě bude plný Internet.
Evropský projekt i jeho francouzská alternativa mají společné. Místo, aby za hlavní cíl měly podporu evropské suverenity cestou propagace evropských firem, snaží se prosadit open-source řešení (v případě EuroStacku evropské open-source). Suverenita postavená na open-source je přitom velmi sporná i problematická. Důvodů je pro to více.
Konkurenceschopnost
Open-source kódy rozhodně změnily svět software, o tom už vzniklo nespočet článků. Přiměly např. Microsoft, aby začal Linux v rámci Windows podporovat. Proč to Microsoft udělal? Aby bránil vývojářům obejít se bez Windows. Ať se tváří Microsoft jakkoli, jeho podpora Linuxu ve Windows není podporou Linuxu, ale ochranou Windows, aby ti, kde chtějí Linux, stejně připustili, že dostanou firemní notebook s Windows. Stejný osud čeká každý open-source, pokud jeho úspěšnost bude taková, aby ho big-tech začali brát vážně.
Ekonomické hledisko
Americkou nadvládu nad internetem ale nevytvořil open-source. Nadvládu tvoří technologické firmy, které umí vybudovat ekonomickou úspěšnost na aplikacích, které používá celý svět. Na open-source kódu postavily úspěšně svou ekonomiku firmy jako RedHat, SuSe (Linux), částečně Nextcloud nebo Collabora (LibreOffice, cloudová platoforma pro soubory), ale ani jedna se neblíží americkým big-tech a doslova žijí z drobků, které spadnou na zem. Tím jejich business rozhodně nekritizuji, vzdám jim hold, že se drží. Ale cesta k nadvládě tudy nevede a troufám si tvrdit, že ani cesta k suverenitě ne.
Pokud dodáváte open-source jste pod dvojím tlakem: Shora vám kdykoli silnější firma podrazí nohy, když budete tak významní, aby jim to stálo za námahu. A zdola na vás tlačí open-source komunita, která nabízí řešení zdarma. Ekonomicky tak firma s open-source operuje jen ve velmi úzkém rozsahu.
Hliněné nohy
Strategicky problematický je i samotný původ open-source. LibreOffice pro Windows staví na kompilátorech Microsoftu, Nextcloud na PHP, o který se stará především americká firma Perforce, která má v Evropě jen obchodníky, vývoj je v Indii a USA. Takto postavená suverenita velmi připomíná babylónskou sochu se zlatou hlavou na hliněných nohou. Možná se to zdá jako příliš velký detail, ale odkoupení Javy a MySQL Oraclem ukázalo, že to není pravda. Když by chtěly USA podrazit evropské suverenitě nohy, mohou začít tady. MySQL je dobrou ukázkou, že když to bude dávat smysl, bez váhání to některá z big-tech udělá.
Bezpečnostní riziko
Open-source se vydává za nejbezpečnější cestu, protože si každý může jeho bezpečnost zkontrolovat. Nespočet článků i reálných případů ale ukazuje, že tomu tak vůbec není. V open-source kódech, pokud za nimi nestojí velká firma, zůstávají bezpečnostní závady roky neřešené, protože na to nikdo nemá čas, který by někdo zaplatil. A uživatelé, kteří kód využívají ve svých kódech, nemají kapacity se potenciálními problémy zabývat.
Druhým bezpečnostním problémem je dostupnost samotná. Když může hacker analyzovat kód, má možnost najít problém nesrovnatelně snadněji, než hledáním naslepo. Na našich serverech jsou denně stovky pokusů proniknout do aplikací pomocí kódu, který je nebezpečný pro nějaký open-source (nejčastěji WordPress). Umělá inteligence tyto pokusy zásadně urychlila a zmohutnila, protože umožní prohledávat open-source kód řádově rychleji.
Evropa nepomáhá
Evropa svým open-source přístupem skutečné suverenitě reálně brání, protože se nestará, aby v Evropě vznikly silné firmy s vlastním řešením. Nemyslím, že by to úředníci nemysleli dobře, ale nemyslí ani ekonomicky ani strategicky. Myslí v intenci slabé Evropy, které nemá na víc, než drobky, co spadnou ze stolu. To je škoda. Suverenitu si vybudovala Čína, snaží se o ní mnohem slabší Rusko, Evropa ale jakoukoli strategii postrádá. Americká firma si nekoupí evropský software, to ví každý startup. Proto je usídlení technologického startupu v USA jedním z prvních cílů. Dostupnost trhu je důležitější, než finance.
Samozřejmě není pro Evropu cestou budovat všechno od základu. Cestou k suverenitě ale není hrát si na chudého, naopak podpořit vlastní výzkum, ekonomiku a firmy. Cestou je preference evropských IT firem, nákupy, které jim dají stabilní základ. Macronova iniciativa, aby Evropa preferovala evropské dodavatele, je správná. Dělá to USA, dělá to Čína i Rusko. Je to jedinou funkční cestou, kterou se Evropa jako celek může bránit. Fakt, že tomu řada zejména menších zemí brání, je asi především v tom, že nevěří svým firmám. Mají obavu – a ta určitě není lichá – že když bude Evropa nakupovat doma, bude to znamenat nákup od firem z největších zemí. V IT to ale neplatí. Češi, Estonci, Poláci nehrají druhé housle v Evropském měřítku.
Pokud Evropa chce suverenitu, nemůže ji stavět na open-source, ale na podpoře evropských dodavatelů, kteří budou garantovat bezpečné, chráněné a spravované aplikace.