Hledal jsem na internetu, v čem lidé vidí skutečný růstový potenciál AI. Mého dotazu se proaktivně ujala AI a odkázala mě na článek profesora Acemogla z MIT, nositele nobelovy ceny. K článku AI uvedla, že přínosy budou 7% světového HDP. Toto číslo ale profesor neuvádí, on ho naopak rozporuje. Jeho odhad je 10× nižší, AI tedy smysl článku zcela převrátila! V podstatě postupovala jako líný čtenář, který si přečte jenom odstavec a nepokračuje dál.
Goldman Sachs predikuje ekonomické přínosy 7% světového HDP. Další firmy slibují podobná čísla, internet se podobnými předpovědmi jen hemží.
Naproti tomu prof. Acemoglu odhaduje 0,7% a ještě zmiňuje vedlejší negativní důsledky, které mohou snadno převážit výnosy. Jeho analýza má hlavu a patu a i když je v článku uvedena jen velmi stručně, víte, z čeho vycházel. To se o slibech vizionářů říct nedá.
Kde má AI skutečné přínosy?
AI exceluje tam, kde je potřebná práce s enormním objemem dat. Lidi snadno překonává, když jde o zkoumání velkého počtu případů, ať už jde o molekuly, DNA, nebo miliardu webových stránek.
Jak velkou část práce lidí taková činnost obsahuje? Zmíněné hledání materiálů a léků je ideální příklad, ale nejdete jich alspoň 5 ve svém okolí?
Negativní dopady AI
Bohužel, tak jako AI exceluje ve zpracování, exceluje také v generování enormního objemu dat. Ty lidstvo zaplavovaly už před AI, ta to ale dokázala znásobit.
Příkladů, kde AI způsobuje víc problémů, než užitku, najdete mnoho:
- Kolabuje proces vyhledávání pracovníků a firem. Na obou stranách - tedy u kandidátů i firem - do procesu vlezla AI, Generuje životopisy, které druhá AI zase zahazuje. Je díky tomu vyhledání pracovníků lepší?
- Firmy nabízejí AI nástroje, kterými nakrmíte sociální sítě a weby generovaným obsahem, s příslibem, že tak udržíte a budete bavit zákazníky. "Zákazníci" si ale ještě rychleji zvykli použít AI, aby jim vyhledala jenom informace, protože nemají chuť se reklamním balastem probírat. A na webové stránky přestali chodit. Lidé ani AI nerozlišují, co je kvalitní obsah a co balast, takže kvalitní obsah se nejenom vytrácí, ale hlavně ho nemá smysl tvořit. Kvalitní obsah na internetu přestal fungovat jako cesta, jak lidi na internetu oslovit. Jednoduše proto, že sice lidé chtějí, ale už ho nehledají. Nechávají to na AI, která ale lidi k lidem nepřivede. Jistě ještě funguje u placených portálů typu novin a magazínů, ale na běžných firemních stránkách už je kvalitní text v podstatě plýtváním času autorů.
- Přestává fungovat vzdělávání nových lidí. Díky náhradě jednodušší práce AI firmy mohou sice ušetřit, ale nevychovávají budoucí odborníky. A kde ti se mají vzít? Můžete namítnout, že to je problém každé firmy a je v jejich zájmu, aby si je vychovávali. To ale možná funguje v Japonsku, kde lidé zůstávají firmě věrní, ale určitě ne jinde, kde lidé po pár letech odejdou jinam. A pokud nejste zrovna automobilka, která všechny náklady hodí na subdodavatele a sama se pak pyšní marží, tak vám konkurence na trhu kvalitní lidí přetáhne a náklady na jejich vzdělávání si odpustí.
Najděte si cestu k lidem
Největším dopadem masové užívané AI tak je, že je mnohem těžší, aby si k sobě lidé a firmy i lidé a lidé skutečně našli cestu. AI dělá co může, aby jim v tom zabránila a byla mezi nimi. A samozřejmě, aby pomohla vydělat těm, kdo vám ji do cesty vkládají.
Přeji vám příjemný rok 2026, ve kterém budete hledět do tváře skutečným lidem.