Nezávislý analytik je stejně důležitý jako kvalitní architekt u stavby domu
Proč analytik na volné noze
Proč by vůbec měl být analytik na volné noze? Jsou stavební inženýři na volné noze, kontroloři kvality na stavbách i další profese, ale ti mají víceméně samostatnou úlohu, kdežto analytici přeci musí spolupracovat s týmem, kterému svými analýzami připravují zadání. Tak proč by měli být samostatní.
Logiku ta samostatnost má. Jsou odborníky na určitou oblast – např. softwarové systémy, procesy, obchod apod. a mají znalosti a zkušenosti, které jsou potřeba pro to, aby se daná oblast zlepšila. Tyto znalosti se samozřejmě užijí ve firmě, která dodává řešení. Uplatnily by se i u firmy, která ji potřebuje zlepšit, tam ale analytik dlouhodobě místo nemá. Ve chvíli, kdy své zkušenosti uplatní, firma řešení roky používá a on svou expertní znalost dál nemá jak uplatnit, natož rozvíjet.
Je nezávislý analytik výhodou?
U dodavatele má analytik smysl, ale má smysl, aby byl samostatný, na dodavateli nezávislý? V čem je v celém procesu výhoda tohoto postavení?
Analytik dodavatele z titulu své role i samozřejmé loajality k zaměstnavateli hájí zájmy svého zaměstnavatele. V praxi to znamená, že primárně řeší, jak udělat řešení co nejvýhodněji z pohledu dodavatele. (Obchodníci dodavatelů se teď na oko čertí, ale ve skutečnosti hodně stojí o to, aby tomu tak skutečně bylo.) Nezávislý analytik je proto výhodou z hlediska zákazníka, ale ne z hlediska dodavatelů. Proto dodavatelé jakýchkoli řešení nestojí o to, aby nezávislý analytik v projektu byl. Je to fakticky nezávislá kontrola kvality a když ji v projektu nemáte, máte více svobody.
Dodavatel má poměrně dost možností, jak nezávislého analytika eliminovat. Tím prvním postupem, který většinou stačí, je vysvětlit zákazníkovi, že práci zaplatí 2×, protože on – dodavatel – tam svého analytika potřebuje, takže tu práci si stejně udělá.
Druhým argumentem je, že analytik, který nerozumí právě těm jejich technologiím, nic užitečného nepřidá.
Jsou argumenty dodavatelů relevantní?
Prvním tvrzením se v podstatě popírá rozdíl mezi analýzou potřeb a problémů a návrhem technického řešení. Technické řešení není možné navrhovat bez znalosti technologií. Ale před technickým řešením je potřeba pochopit potřeby a z nich vytvořit koncept. Nechat toto na analyticích dodavatele je stejné, jako prohlásit, že architekt je při návrhu domu zbytečný, protože přece dům navrhne projektant a postaví stavitel.
Pokud považujeme za zbytečné architekty, můžeme vyškrtnout i nezávislé dodavatele. Oba mají stejnou přidanou hodnotu.
Kvalitní architekt se samozřejmě neobejde bez znalostí technologií. Nemusí je znát dokonale, ale musí o nich vědět a znát jejich výhody a limity. Jinak bude navrhovat stavby, které nepůjdou postavit, nebo budou neúměrně drahé případně i nebezpečné.
Na druhou stranu, pokud vynecháme architekta, vznikne stavba, ve které se bude špatně žít, budou chybět prostory pro důležité funkce a naopak spousta prostoru může zůstat nevyužita. Přesně tak vypadají informační systémy dodané analytiky, projektanty a architekty dodavatele bez předchozí práce na dodavateli nezávislého architekta.
Katalogová stavba se bez architekta obejde
Pokud chceme ušetřit na stavbě domu, můžeme koupit hotový projekt. K tomu se většinou váže i dodavatel, který podle hotového projektu stavbu dodá.
Ve světě firem katalogové stavbě odpovídají „krabicová řešení“ jak ta základní (např. MS Share Point, Google Doc) tak kompletní – Sales Force, Helios XY jsou z těch větších.
Katalogová řešení samozřejmě redukují náklady jak u staveb tak u obchodu nebo financí. Mají svůj smysl a není užitečné vymýšlet kolo. A úvaha o analyticích není o zpochybňování efektivity řešení postaveném z hotových prefabrikátů. Důležité totiž je, jestli firma s prefabrikáty bude umět efektivně fungovat a co z nich použije.
V úvodu jsem zmínil, že dodavatelé mají snahu, aby jim do projektu nikdo nemluvil, protože pak mohou dodat více. To je případem zejména ERP systémů, které mají snahu dodávat co nejvíce s argumentací, že tak je to nejefektivnější. Je to podobně efektivní, jako je panelový dům efektivní formou ubytování co největšího počtu lidí. Proč ale tolik lidí nechce bydlet v panelovém domě, pokud si mohou dovolit vlastní dům? Protože vědí, že vlastní dům dává svobodu osobního rozvoje, rozhodování, individuální řešení. To všechno musíme s prefabrikáty oželet.
Pro vlastní dům nebudeme vyvíjet vlastní stavební materiály okna, krytinu. Stejně tak to musí fungovat s řešením pro firmy. Kvalitní architekt musí umět stavět z toho, co je na trhu. Musí umět posoudit, kde je pro firmu důležitý individuální přístup a kde se hodí stavět z hotových dílů. Nic z toho analytik dodavatele nemá důvod dělat.
Firma, která chce být unikátní a není jejím cílem kopírovat, co dělají desítky a stovky podobných firem musí o svou jedinečnost pečovat. A protože kulturu, efektivitu i možnosti firem informační technologie dnes už ovlivňují více, než firemní prostory, měla by jejich přizpůsobení věnovat stejnou péči, jakou věnuje fyzické jedinečnosti. Pak má nezávislý analytik opravdu smysl.
Když kupujeme konfekci, jdeme do obchodu a z deseti kousků si vybereme. Když nám záleží na stylu, obejdeme možná deset obchodů. Když ale nejsme odborníky, necháme si poradit. Proto jsou na světě nezávislí analytici, kteří dokážou poradit.