open–source vydláždilo cestu k úspěchu mnoha firmám. Ale ne autorům.
open–source změnil svět
open–source se vyvinulo s GNU „hnutí“, kterému je v r. 2023 akorát 40 let. Záměrně uvádím hnutí v uvozovkách, protože nelze říct, že by Richard Stallman, který za GNU ideou stál, měl mnoho následovníků.
Po Stallmanovi ale přišli jiní. Linus Torvalds, který otevřel cestu svobodnému operačnímu systému, udělal pro změnu světa IT mnoho. Dnes existuje na téměř jakoukoli činnost na počítači volně dostupná alternativa – ať už začneme u těch nejjednodušších nástrojů, jako je kvalitní textový editor, až po ty složitější, např. vytrénované modely umělé inteligence.
Nejdůležitější pro rozvoj nových řešení, realizaci nápadů a vůbec možnost v IT přijít s novou službou, je rozhodně bezedná knihovna různých open–source projektů, na kterých je možné začít stavět. Bez nich by byl jakýkoli start zcela nemožný, protože statisíce až miliony řádků kódu, které každému projektu ušetří, jsou nezbytným základem pro to, aby se tým vůbec mohl někam posunout.
Na druhou stranu, když chcete s novým produktem přijít na trh, svírá vás množství open–source řešení v silných kleštích. Na jedné straně jsou open–source nástroje, které si šikovný „ajťák“ rozběhne, na straně druhé bezplatné start-up verze komerčních nástrojů, které sice neumí všechno, ale nalákají ryby do sítě komerční firmy. Malá firma si péči o tisíce malých (neplatících) rybek může těžko dovolit, ale musí se s řešením na trh vejít. A narazí u zákazníků buď na námitku, že oni používají open–source a proč to jejich není taky open–source.
Dá se uživit pomocí open–source? Jaký je vlastně obchodní model, který by fungoval. (Fungováním myslím situaci, kdy tvůrce open–source řešení uživí činnosti, které vytvořený kód generuje. Typicky jde o školení, technickou pomoc, rozvoj placených produktů postavených na open–source základu.)
V letech, kdy se open–source rozvíjel nejvíce, tedy 2000 – 2010, byl tento model funkční. open–source řešení nebylo mnoho, když něco vzniklo, byl o to zájem a firemní týmy byly zvyklé si zaplatit odbornou pomoc. Nic z toho ale už neplatí. Kódu přibývá exponenciálně stejně jako autorů. Nikoli však firem či uživatelů připravených za kód zaplatit.
Druhou zásadní změnou jsou cloud prostředí velkých poskytovatelů. Poskytují nejenom diskový a výpočetní prostor, ale rozsáhlý ekosystém služeb. Služeb, které vysály know-how z miliardy open–source řádek. Pro stále více firem je to či ono cloud prostředí nezbytnou součástí jejich IT světa a protože v jedné ceně jsou i související služby, ještě více se zúžil prostor pro nezávislost.
Historické okénko aneb „Jak se vlk nažral a z kozy nezůstalo nic“
Mimochodem, současné cloud prostředí jsou stejným spojováním služeb, jakým bylo před lety zahrnutí Interner Exploreru do Windows. Spor o nelegálnost tohoto kroku se táhl mnoho let – mezitím se z prohlížečů dávno staly bezplatné aplikace a Netscape zanikl. Se současnými cloud platformami situaci už nikdo neřeší, protože podobný model vytlačování menších firem se dávno stal standardem – a to nejenom v IT.
Perličkou celému sporu a vzorovou ukázkou cesty open–source kódu zasadil prohlížeč Edge. Microsoft nahradil absolutně zastaralý Internet Explorer novým prohlížečem Edge, ten ovšem kompletně stojí na open–source kódu bývalého konkurenta Netscape, kterého předtím Microsoft s IE udusil. Tak fungují praktiky firem, které se chlubí, kolik pečují o svět svobodného software.
Reálné zkušenosti z péče o open–source
Zpět k open–source. Na internetu je řada vzpomínek a stesků lidí, kteří dali světu hodnotné open–source řešení. Např. od autora SaberDAV – , knihovny, kterou nevědomky užívají miliony lidí a minimálně desítky, ale spíše stovky firem na knihovně postavily svůj business.
Uvedený článek odkazuje na další podobný příspěvek - kde autor realisticky hodnotí nevděčnost péče o open–source. Od firem ani od jednotlivců nemůžete čekat podporu, ale kritiky se vám jistě dostane hojně. Čím je dílo užitečnější, tím více kritiky se na vás snese.
open–source knihovny změnily svět IT k nepoznání. Daly vzniknout tisícům firem a skutečně demokratizovaly IT v pravém smyslu slova: pomohly, aby se stalo dostupné většině lidí na světě včetně těch nejchudších – od Grónska po rovník a dál zase na jih, všude se používají aplikace, které jsou kvalitní a levné díky open–source kódu.
Stallmanovi jeho GNU idea přinesla slávu, ale rozhodně ne úspěch, natož bohatství. Obojí sklízí jiní, kteří vzali kód a bez ohledu na původní idee vytvořili vlastní komerční aplikace. To samé platí o Linuxu a mnoha dalších dílech, které změnily svět. A původní autoři? Většina z autorů svůj kód opustí po pár měsících, někteří vydrží i 10 let. Ale obchodní model na open–source nestaví.
Pohled do vlastního chlívku
Ani náš produkt není open–source. I když 80% kódu tvoří open–source a dáváme si velký pozor, abychom používali jen kód s licencemi, které nehodí klacky pod nohy podnikání. Děláme věci, které nás baví, chceme se jimi uživit, ale nechceme vyhořet nad stovkami kritických připomínek od lidí, kteří by rádi kód využívali, na jeho kvalitě se živili, ale nemohou nebo nechtějí přispět.
Je to sobecké? Stallman by se od nás odvrátil. Ale Stallmana živila bohatá univerzita, která také neposkytuje vzdělání jako open–source.
Je to zastaralé? Tak to vidí lidé z korporátních IT, kteří se nikdy sami neživili. A kteří nikdy otevřený kód nespravovali. Slýcháme tento názor občas, ale jedinou odpovědí je – byť řečenou až daleko z jejich doslechu – „Vás živí open–source? Ne? Tak o čem to mluvíte?“
Kvalitní kód vyžaduje kvalitní péči. Existují i skutečně kvalitní open–source knihovny. Ale bez výjimky – alespoň my žádnou neznáme – o ně pečují zejména lidé z firem, které na nich postavili business, který není open–source. Nejznámějším příkladem budiž ten nejrozšířenější ze všech – Libre Office.
Sláva svobodnému software. Ale … hlavně si nemyslete, že vás uživí. Přiživíte jím velké firmy a umělou inteligenci, která se na něm učí programovat. To je to, proč jste chtěli kód publikovat?